Viz. 10. pilíř volebního programu: Vlašim, jako místo pro zdravý život .
První vydatný déšť po dlouhém období sucha spláchl množství ornice z okolních polí do ulic Vlašimi. Místní dobrovolní i profesionální hasiči, Technické služby a vlastníci nemovitostí strávili a ještě stráví mnoho hodin odklízením nánosů z chodníků, silnic a nemovitostí.
Po dlouhém období sucha se do půdy na polích nestihne vsáknout tak velké množství vody, ta pak odtéká po povrchu a působí škody. Tento jev (suché období a srážky v podobě přívalových dešťů) bude s dopady klimatické změny stále častější. Pokud na něj není krajina adaptovaná, škody se násobí. To je případ Vlašimi, kde jsou pole v okolí zcelené do velkých lánů, bez průlehů, zatravněných pásů a dalších protierozních prvků. Při každém vydatnějším dešti pravidelně odtéká voda z polí spolu s ornicí do ulic města, kde ucpává vpusti a kanalizaci a množství bahna zůstává, často i s posklizňovými zbytky či ještě nesklizenými plodinami na komunikacích a v příkopech. Opakovaně město, dobrovolní i státní hasiči a vlastníci musí vynakládat nemalé prostředky na úklid a odstraňování škod.
Samozřejmě při takto silných přívalových deštích nelze odtoku povrchové vody zcela zabránit, ale lze ji zpomalit, nechat jí aspoň část zasáknout v polích a ve značné míře omezit odnos cenné ornice z polí do ulic města. Erozně ohrožené svažité pozemky (zejména pole mezi Spravedlností a hvězdárnou, pole mezi hřbitovem a Pavlovicemi) je třeba rozčlenit více plodinami, zatravněnými pásy a v nejsvažitějších místech a svodnicích i průlehy doplněnými výsadbou stromokeřových pásů.
V případě zvolení budu chtít tuto situaci zlepšit. Rád bych se domluvil s místními zemědělci na realizaci protierozních úprav a změně způsobu hospodaření (pásové střídání plodin na jednom honu – lánu, vrstevnicové obdělávání, zatravnění údolnic), i s využitím městských pozemků, které jsou hospodářům propachtovány.
Pavel Pešout
